JakubKadlec.cz A must read.

My sweet little turnaround

Rozhodl jsem se, že taky budu své nové články ze života nadepisovat anglickými titulky. Krom toho, že je to strašně cool, je to taky líbivější a tak nějak mysterióznější, že ano! Čeština je v mnoha ohledech příšerně nezajímavá.

Poslední dobou nabírají věci poměrně rychlý spád. Jako by to bylo včera, když jsem psal článek ohledně mého přesycení prázdninami a volného času obecně, a teď ťukám do notebooku tyhle slova, vzdálen 360 km od města, které můžu považovat za svůj domov (rozumějte, narodil jsem se tam) a je ze mě vysokoškolák (slavnostně svázán imatrikulačním slibem), který začíná pozorovat, jak mu den ode dne přibývají kvanta nových poznatků a vědomostí, které by bylo příhodné si vštěpit do paměti. Uvidíme, jak to půjde v budoucnu, ale zatím se mi to zatraceně líbí!

Praha je podle mě naprosto dokonalé město pro studium. Není ani moc velké, ani moc malé, je kosmopolitní (v rámci rozumných mezí), čili jeho obyvatelé nejsou přízemní nagelovaní blbečci, kteří považují za vrchol zábavy Stodolní, případně čajovnu; je pěkné a architektonicky zajímavé (ne jako fádní Brno) a nakonec jsou tady (pro většinu oborů) nejlepší školy v republice. Každopádně, i přes všechna pozitiva mého současného působiště jsem si jej nevybral kvůli nim; obor, který studuji, se totiž jinde v republice absolvovat nedá. To je ale už spíš pomyslná třešnička na dortu.

[POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ] Je čas jít na kolejní seznamovací party.