Led/105
Avatar – revoluční hovadina
Měl bych se už konečně naučit, že když se o filmu mluví půl roku dopředu, a to ještě za pomocí frází o revoluci, nedotknutelnosti a neotřelém zpracování, půjde o pěkný průser. Stalo se tak v případě Benjamina Buttona, stalo se tak i u Avataru.
Přitom začátek filmu zdaleka nevypadal tak ztraceně. Dostáváme se na palubu lodi (jejíž architektura i nafilmování nápadně připomíná Vesmírnou odyseu), nesoucí hromadu vyslanců ze Země na planetu obydlenou planetu Pandora, kde dlouhodobě probíhá snaha o navázání kvalitního vztahu mezi pozemšťany a modrými mužíčky z oné planety, kteří tam žijí v jistém druhu kmenového společenství, a děje se tak za pomocí Avatarů – “klonů” domorodců, do kterých je nepřímo vloženo vědomí lidských jedinců.
Čvc/094
Tak jde čas.. a Harry Potter
Tak jsem si odbyl svůj týden mimo civilizaci. Ach. Bylo to přesně něco, co můj mozek, přesycen sociálními problémy, potřeboval. Díky tomu, že jsem celých 168 hodin strávil na Gruni ve Starých Hamrech (na chatě mého velmi dobrého kamaráda), kde jediný člověk, kterého jste schopni za celou dobu potkat je ten podivný výčepní v horské chatě Charbulák, a to kvůli takovému setkání musíte ujít asi dva kilometry, jsem si všechny své současné problémy (jejichž globální důležitost se přibližně rovná hodnotě práce církevních hodnostářů, nicméně existují) nádherně utřídil a našel jejich elegantní řešení 
. Můj pobyt v Ostravě, který se pomalu, ale jistě chýlí ke konci, tak bude o poznání příjemnější a harmoničtější, že.
Miluju prázdniny, ale při pomyšlení, že jsem si odbyl sotva jejich polovinu (2 ze 4 měsíců), mi poněkud naskakuje husí kůže. Říkáte si, co může být lepšího, než pauza mezi střední a vysokou školou, zvláště pak, když je tak luxusně dlouhá? Nuže, není to zrovna špatná věc, ale má své mouchy!
